Běhací úspěchy ⁽¹⁰⁾

Máme konec ledna a mě se podařilo dosáhnout další mety. Když jsem začal běhat, bylo tou metou naběhat za měsíc 100 km. Později jsem tuto pomyslnou laťku zvedl na 150. Někdy v polovině loňského roku jsem začal pošilhávat ještě o kousek výš.

Dokázat tak za měsíc naběhat 200 km, to by bylo super. Nejblíže jsem byl v září 2017, kdy jsem naběhal 177 km.

Konečně tento měsíc, tedy leden 2018 se to stalo. Zcela záměrně nepíši, že se to podařilo, ale že se to stalo. Minulou zimu jsem ubral na rychlosti a o co jsem ubral z rychlosti, o to jsem přidal na běhaných vzdálenostech. No a na jaře jsem poznal, že je to dobré.

Letos jsem začal s běháním hned pěkně zčerstva 1.1. a to rovnou šestnáct kilometrů. Za tento měsíc jsem uběhl tři půlmaratony. Dalších pět běhů bylo delších než patnáct kilometrů a další tři běhy (včetně toho dnešního) byly delší než deset kilometrů.

Tak dnešním během jsem dle svých statistik překonal hranici 2000 km. Počítáno od 10.7.2016, kdy jsem začal běhat. Tedy toho desátého jsem to ještě nevěděl. Byl to jen pokus.

Pokus, jestli jsem vůbec v padesáti šesti letech schopen začít běhat. Pokus, jestli můj plán, jak toho dosáhnout bude fungovat. Fungoval a já stále běhám :-)

Chtěl jsem se dostat do kondice. Nevyplivnout duši při dobíhání autobusu. Dlouhodobý plán byl v šedesáti letech být schopen uběhnout půlmaraton. No, jestli tohle vyšlo nevím. Na to si budu muset ještě tři roky počkat. I když za ten rok a půl jsem už absolvoval tuto vzdálenost desetkrát. Párkrát jsem si ji o pár kilometrů prodloužil.

16.září letošního roku jsem uběhl zatím svou nejdelší vzdálenost 30,13 km. Z toho jasně vyplývá, že nejsem žádný maratonec. Jen půlmaratonec. Možná časem, uvidíme.

Tak na tohle jsem se chystal už od jara, kdy jsem zaběhl 25 kilometrů. Myslel jsem, že k tomu dojde někdy v létě, ale problém s kyčlí to odsunul až na dnešek. Přirozeně to ale nebylo tak, že jsem si řekl, jdu zaběhnout 30 kilometrů a bylo vymalováno.

V září mám docela dost naběháno a tak jsem už zhruba týden uvažoval o tom, že vyběhnu na delší běh a uvidím. Hodně se mi líbila myšlenka běžet přes Zaječí skok, protože jsem tudy mnohokrát šel a ani jednou neběžel.

V šest ráno koukám na meteo předpověď a je jasné, že pokud to chci dnes realizovat musí to být hned, protože už kolem jedenácté má začít pršet víc než by se mi líbilo. Teplota 9°C a slabě mrholí. Takže trenky a na nohy Salomony s membránou. Na vrch funkční triko Moira s dlouhým rukávem. Do pružného pásu klíče. Pokud by se meteorologové spletli, tak jsem raději do ledvinky nacpal nepromokavou větrovku.

6:18 vybíhám. Než zabouchnu dveře, raději dvakrát zkontroluji, že v pásu jsou klíče. Tohle nemůžu pokazit. Už jsem dvakrát zůstal stát před zabouchnutými dveřmi bez klíčů a mobilu. Manželka a dcera v práci a syn v Brně. Dnes je to v pohodě. Jsou tam.

Dnešním patnáctikilometrovým během jsem dosáhl 1613 naběhaných kilometrů a tím překonal hranici tisíce mil.

Myslel jsem si, že tuto metu pokořím dřív, ale zradila mě kyčel, která mne na měsíc úplně odstavila od běhání a další měsíc mě v něm výrazně omezovala.

Letošní rok bude první, který budu celý běhat, protože jsem začal vloni 10.července.

Dal jsem si cíl naběhat 1200 kilometrů. Dneškem už mám 931, tak snad jsem na dobré cestě naběhat ještě o trochu víc.

Teď se mi pár dní nechtělo vyběhnout. Nevím proč, ale nechtělo. Včera jsem se konečně vykopal a vyběhl. Netušil jsem ale, co z toho zase bude.

Tak si to shrňme: 1.4. 10km, 4.4. 12km, 5.4. 25km, 11.4. 18km, 16.4. 12km a včera 22.4. 21km. On ten důvod, proč se mi moc nechce, bude asi docela jasný. Zase řádím jako blázen.

Ty poslední běhy nebyly nijak plánované. Stejně jako včera. Prostě jsem pěkně pomaloučku vyběhl a až v průběhu jsem se rozhodl, kudy se vydám. V okamžiku, kdy jsem odbočil ven z města, tak mi bylo jasné, že z toho bude alespoň čtrnáctka.