Letní běžecký půst

Ta kyčel mě fakt už s*ala. Čtrnáct dnů do dovolené a tak jsem si řekl, že těch čtrnáct dnů vydržím bez běhání a vydržet to i na Elbě už nebude problém. S tou Elbou už svému okolí musíme lézt na nervy. Ale je to tam hrozně nakažlivé.

Poprvé jsme tam byli na jeden den v roce 2001 při zpáteční cestě z Liparských ostrovů. Líbilo se nám tam, ale co tak toho můžete stihnout za jediný den. A tak jsme si slíbili, že se sem vrátíme.

Návrat se konal v roce 2008 a pak 2010, 2013, 2014, 2015, 2016 dvakrát a letos. Celkem jsme tedy u břehů Elby přistáli devětkrát. Ještě tak tři roky a doběhneme v délce pobytu i Napoleona.

Celou dobu mě svrběly konečky prstů na nohách a chtěly se proběhnout. Já byl ale neoblomný a vydržel jsem to. Je tedy fakt, že úplně přesně měsíc, který jsem si slíbil a ani o den víc. Hned první den po termínu jsem obul kecky a vyběhl.

Začal jsem pěkně opatrně a pomalu. Nejdříve pět kilometrů, pak šest a nakonec dvanáct. Zdálo se, že je vše jak má být a tak jsem 13.8. si dal testovací desítku a zkusil to co nejrychleji. Rozběh byl skvělý. Nejrychlejší kilometr 3:44. Po jedné míli jsem byl na krásných 4:34. Ještě třetí kilometr jsem se držel na (pro mě úctyhodných) 5:15. Po pěti kilometrech 5:28. To bylo pořád skvělé, ale tak nějak mi pomalu docházelo, že ta druhá polovina bude trochu horší. Nakonec to nebylo tak hrozné a udržel jsem průměrné tempo na 5:36. Rozhodně to byl můj nejlepší běh za celý ten rok a jeden měsíc, co běhám.

Mrcha kyčel se zase druhý den trochu ozvala s jemným protestem. Tak jsem ji vyšel vstříc a na pár dní trochu ubral na vzdálenosti i rychlosti. Dlouho jsem to ale nevydržel. Předevčírem 15,1 km a včera 12,16.

Na začátku roku jsem si slíbil, že letos naběhám 1200 km. Už mi chybí jen 317 km, takže mám splněno nějakých 73% i s tou měsíční pauzou. To není špatné na důchodce čekatele :-)