Co se mi v roce 2017 nepovedlo
Konec roku se již blíží a můžeme začít pomalu rekapitulovat. Souhrn toho, co se mi podařilo i s čísly napíšu někdy hned zkraje nového roku, až bude tento rok definitivně za námi. Zbývá sice jeden či dva běhy, ale i tak to nechám na příště. Nicméně je pár věcí, co se nepovedly a také těch, co už nedám i kdybych se rozkrájel.
Takže, stejně jako vloni jsem chtěl nachodit a naběhat celkem desetinásobek počtu dní v roce, tedy 3650 kilometrů. Je jisté, že tohle už letos nedám a zůstanu tak čtyři sta kilometrů před branami. Ale dal jsem přes tři tisíce kilometrů, což je pro mne stále malý zázrak.
Letos mě dost potrápila zranění. Nikoliv běžecká, ale běhání ovlivňující. Nejhorší byla ta blbost s kyčlí. Po naší zahradě se prohnal bagr a já se usmyslil, že ty hromady hlíny přeházím přes síto a porozvážím po zahradě. Ne, že by to nešlo zrealizovat. Ne, že bych to nezrealizoval. To jóóó. Ale té hlíny s kamením bylo opravdu hodně a jí si při nabírání lopaty pomáhal nohou. No a bylo to. Nakonec jsem musel skoro na dva měsíce vypustit běhání a skoro i chůzi na delší vzdálenosti. Ta bolest v kyčli se pak několikrát vrátila. Koneckonců se tu a tam připomíná dodnes.
Nestačilo, že jsem zpomalil díky kyčli. Začaly mě trápit zuby a to víc než jindy. Záněty a antibiotika nepatří k věcem, které by výkony nějak výrazně podpořily. To všechno asi výrazně přispělo k tomu, že jsem nezdolal svou celoroční dávku kilometrů.
Pořád jsem nedal žádný maraton. Ne že bych to měl letos v plánu, ale nedal. Nicméně jsem dal svůj prozatím nejdelší běh. Nejdříve 25 kilometrů a později jsem to zvedl na 30 kilometrů. Musím připustit, že jsem s tímto výsledkem dost spokojený. Nějak nevnímám ty kilometry, ale skutečnost, že jsem dokázal běžet v kuse téměř čtyři hodiny. Tohle je pro mne skutečně neuvěřitelné. Doufám, že budu mít možnost se příští rok posunout zase o kousek dál.
Nějak se nedokážu dokopat k nějakým rychlostním výkonům. I když zlepšení v letošním roce v tomto směru nastalo. Vlastně tak trochu navzdory tomu, že jsem se o nic moc nesnažil. Jen si tak běhám, jak se mi chce. Tu a tam si pak zkusím zaběhnout trochu rychleji, nebo trochu dál. Když se to nepodaří, nic se neděle.
Pořád je pro mně důležitější samotné běhání, než dosahovat nějakých výkonů.